RSS
Černá Hora patří k nejmladším evropským státům. Její cesta k samostatnosti byla dlouhá, a jak to bývá i trnitá. Černá Hora vznikla 13. 6. 2006 jako výsledek občanského hlasování, které proběhlo necelý měsíc před tím. Samotného hlasování se účastnilo přes 86 % oprávněných voličů, z nichž více jak 55 % hlasovalo pro samostatnost.
Černá Hora se nachází v jihovýchodní Evropě. Sousedí s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Albánií a Kosovem. V Černé hoře žije kolem 663 000 obyvatel a země má rozlohu 13 812 kilometrů čtverečních. Jde o velmi hornatý stát. Nejhornatější částí země je sever a západ. Nížiny jsou především v okolí Skadarského jezera. Nejvyšší vrcholky hor přesahují nadmořskou výšku 2500 m. Nejvyšším vrcholem je Zla Kolata s výškou 2 534 m. n. m.
Hlavním a největším městem tohoto evropského státu je Podgorica. Je též ekonomickým, kulturním a vzdělávacím centrem Černé Hory. Žije v něm skoro 159 tisíc obyvatel. Druhým největším a nejlidnatějším městem je Nikšič.
Úředním jazykem Černé Hory je černohorština. Setkat se tu můžete i s albánštinou, chorvatštinou, srbštinou. Černohorština je jihoslovanský jazyk, který je obohacen o turcismy (vliv nadvlády Osmanské říše) a německé či ruské vlivy. Druhým nejrozšířenějším jazykem je srbština. Při použití jen češtiny se při dobré vůli dá domluvit a dorozumět. Někdy skutečně stačí, když člověk mluví dostatečně nahlas, pomalu a používá zřetelná gesta. Srbština pro zápis využívá cyrilici. Jen tak mimochodem, z cyrilice později vznikla azbuka. Takže orientace podle toho, co je kde napsáno se tím výrazně ztěžuje. V přímořských letoviscích se dá domluvit i anglicky a německy.
Velkou část obyvatel země tvoří Černohorci. Kromě nich mají v Černé Hoře nezanedbatelné zastoupení Srbové, Bosenci a Albánci. Obyvatelé jsou zde silně nábožensky založení. Kolem 60 % se hlásí k ortodoxní pravoslavné církvi, 4,5 % tvoří katolíci a 19 % muslimové.