Černá Hora informace a dovolená

Cesta Černé Hory za samostatnost začala v roce 2000, kdy byl donucen Slobodan Milošević opustit křeslo prezidenta Jugoslávské svazové republiky. O dva roky později byla v březnu podepsána nová dohoda o uspořádání republiky – Srbsko a Černá Hora. Země si uchovali společnou armádu a zahraniční politiku, ekonomika a celní správa se osamostatnila. Touha Černé Hory o samostatnost byla však veliká, následovalo referendum, v kterém nadpoloviční většina občanů souhlasila s rozdělením republiky. Dne 13. 6. 2006 byla oficiálně ustanovena republika Černá Hora.

Mapy Černé Hory od našich čtenářů. Tuto sekci budeme aktualizovat o nové vyfotografované mapy měst a destinací.

Černá Hora je skvělá dovolenková destinace, která má své osobité kouzlo. Stručně řečeno tato země je velmi zajímavá nejenom svou polohou, ale také i krásnou přírodní scenérií, jako jsou nezapomenutelné vrcholky hor, mohutné skalnaté návrší, hlubší rokliny, hustě zalesněné oblasti, překrásné bohatě členité mořské zálivy. Výjimečné je i zdejší pobřeží lemované písečnými plážemi, také nádherné vody Jadranu, které jsou zbarveny do tmavě modrých barev. Také nížina u Skadarského jezera má svůj jedinečný půvab, jde o podivuhodné místo, které svádí k odpočinku a relaxaci.

Když už zde budete, nenechte si ujít pohoří Durmitor s charakteristickou nedotčenou přírodou. Právě v této oblasti naleznete uchvacující krasové jevy, propasti, jeskyně, horská jezera s křišťálově průzračnou vodou. Opodál se můžete kochat přenádhernou krajinou s četnými vodopády a rozkvetlými loukami. Zde uvidíte největší kaňon řeky Tary, který si můžete zkusit sjet a to na tradičním voru, raftu či kajaku. Nebo raději zavítejte na zdejší most, který je situován v blízkosti městečka Žabljak. Tato stavba je zhruba vysoká 135 metrů a dosahuje délky 154 metrů.

Turisticky navštěvované jsou i další místa, jako je Kotorský záliv, národní park Lovčen a Biogradska Gora.

Kromě přírodních památek se Černá Hora taktéž může pochlubit pestrou škálou pamětihodností, které se ukrývají v několika význačných městech, jako je Cetinje, Podgorica, Kotor, Bar, Herceg Novi, Sutomore. Zvlášť Cetinje je pokládáno za krásné město s bohatou překypující historii, naleznete zde Cetinjský klášter, kostel Vlaška, královský palác Nikoly I., Královské mauzoleum, Národní muzeum, archiv Černé Hory a Etnografické muzeum.

Dnešní hlavní město „Podgorica“ má také co nabídnout. Objevíte zde nejrozmanitější architektonické styly. Shlédnout můžete Staré město s typickými klikatými uzoučkými uličkami a menšími obytnými domy, ale i modernější části města se zastavěnou plochou, na nichž se tyčí mohutnější stavby. Rozhodně za návštěvu stojí Hodinová věž, Stará radnice, Osmanagićova mešita, Zimní palác krále Nikoly I., Muzeum města Podgorice, Centrum archeologického výzkumu, Přírodovědné muzeum, Galerie výtvarného umění.

Počasí Černá Hora je vskutku rozmanité a to prakticky během celého roku. A to není divu, vždyť na tomto území panují hned dvě podnebné klimatické oblasti. První podnebná oblast se táhne podél pobřeží Jaderského moře, jedná se o středomořské podnebí, jež se v odborných kruzích nazývá též mediteránní klima. Běžně se vyznačuje opravdu mírnými zimami s krátkým trváním. V zimním období se zde vyskytují deštivé srážky, vzácností však není ani sněhová nadílka, které velmi rychle roztává. Průměrné zimní teploty se tu pohybují okolo 7 až 9 stupni Celsia, ve výjimečných případech klesají pod bod mrazu. Ale to pouze v tom případě, když vane jeden z nejznámějších a nejobávanějších větrů „Bóra“, který sebou přináší extrémní ochlazení. V přímořské části se to projevuje silným a nárazovým větrem, který se může proměnit až v orkán. Kromě toho se vytváří na moři vysoké vlny, které způsobují špatnou viditelnost.

Zato letní období je tu příjemně teplé a velmi suché, teplota moře se pohybuje v rozmezí 24 až 27 stupňů Celsia. Nejtepleji je zde v červenci, kdy teplota vystoupá až 30 stupni Celsia.

Druhá podnebná oblast se nalézá ve vnitrozemí a má kontinentální ráz, což se projevuje na drsnějším počasí ve vyšších nadmořských výškách. Zkrátka vyskytují se tu mnohem chladnější zimy a teplejší léta. Například v horské oblasti klesají průměrné teploty v zimě k -6 až -10 stupni Celsia, často zde padá sníh. Vrcholky hor jsou zasypané dlouhou dobu sněhovou přikrývkou, což určitě ocení příznivci zimních radovánek. Ve zbytku vnitrozemí je zhruba 5 stupňů nad nulou. V letních měsících se vyšplhají teploty něco málo přes 26 stupňů Celsia, zatímco na horách bývají teploty nižší a to v průměru okolo 11 až 23 stupňů Celsia.

Na území Černé Hory jak již bylo dříve zmíněno, ve značné míře působí i další větry, jako je Jugo, Maestral či Nevera. Přitom jihovýchodní vítr „Jugo“ vzniká častokrát během letních a zimních dnů, doprovází jej dešťové srážky, výjimkou ovšem není dusno a vlhko. Větřík zvaný „Maestral“ fouká při pobřeží, přináší sebou hezké a slunečné počasí. V poslední řadě se zde vyskytuje západní větřík „Nevera“, který je zejména typický pro letní období. Vyznačuje se prudkými bouřkovými projevy, které dokonale pročistí vzdoušek.

Černá Hora je malá a mladá evropská země, která mezi turisty není příliš známá. Když už jí někdo zná, tak většinou ve spojení s nádherným jadranským pobřežím. Je toho zde ale mnohem více k vidění a zažití. Tento malý stát je z větší části hornatý, zbytek krajiny je velmi rozmanitý. Kromě hor a kaňonů, zde naleznete velmi dlouhé pobřeží a neuvěřitelné mořské zátoky. Nadšení z této země budou zejména milovníci horské turistiky a cyklistiky. Po celé zemi lze narazit na řadu různý archeologických nalezišť. Seznámit se tak můžete s nálezy kultur, jako byla ta ilyrská, řecká, římská, byzantská, slovanská, benátská a turecká.

Dovolená Černá Hora může být nejen příjemná, ale i přínosná. Největším lákadlem ale zůstává Jaderské moře. V létě se jeho teplota pohybuje mezi 24 až 25 °C. Nejteplejší je moře v srpnu. Černohorské pláže patří k nejkrásnějším na Jadranu. Nejnavštěvovanější oblastí je budvanská riviéra. Zdejší téměř dvoukilometrová pláž byla v roce 1935 vyhlášena v Paříži jako nekrásnější v Evropě. Obrovskou výhodou černohorských pláží je to, že jsou písčité a velmi rozsáhlé. Mimo ty městské jako v Budvě a v Bečiči, nejsou černohorské pláže ani nijak moc turisty přeplněné. Klidnější pláže jsou na obtížněji přístupných místech. Výstavní pláží budvanské riviéry je Slovanská pláž. Ta je výborně zařízena, nabízí všechny možné vodní atrakce, které vás jen napadnou.

Kromě moře je turistickým lákadlem černohorská panenská a drsná příroda a atraktivní památky. Budete-li mít možnost, vyrazte do města Pljevlja. V tomto městě se můžete podívat na největší minaret balkánského poloostrova. Minaret se nachází v Husajn Pašově mešitě. A až se vynadíváte, tak můžete vyrazit po cestě nad městem do asi 1 km vzdáleného kláštera sv. Trojice. V klášteře je unikátní kostel s krásnou freskovou výzdobou. Navštívit také můžete národní park Durmitor, kaňon řeky Tary, který je nejhlubším v Evropě. Vyrazit můžete také do národního parku Biogradska gora nebo Skadarského jezera.

Oblast Černé Hory je bohatá na historickou architekturu, umělecké předměty a národní zvyky. Bohatost a různorodost kultury vychází z bohatého dědictví této země. V Černé Hoře se nacházejí památky snad ze všech historických epoch. Navštívit proto můžete řadu neuvěřitelných kostelů, klášterů, mešit, mauzoleí a archeologických nalezišť.

O tom, jací jsou Černohorci, mnoho prozradí jejich písně. Ty odrážejí celý osud tohoto národa. Typické jsou písně plné emocí vyjadřující smutek ze smrti. Své místo tu má i vokálně-instrumentální hudba vycházející z pastýřské hudby.

To, za čím ale lidé přijíždějí, je zdejší krásná panenská příroda. V současnosti je zde chráněno asi 10 % země. V budoucnu by to číslo mělo vzrůst na 26 %. Krajina Černé Hory má povětšinou horský ráz, a tomu odpovídá i zdejší rostlinstvo a živočišstvo. Se středomořskou vegetací se setkáte v jižní části země. Rostou zde křoviny macchie, dřeviny jako dub kermesový, habrovec habrolistý, smokvoň, myrta, trnovec Kristův, marhaník a chvojník. V letoviscích jsou běžně vysazované datlovníky, sapany, albite a blahovičníky.

Nejpřísněji chráněnými národními parky jsou národní parky: Durmitor, Lovćen, Biogradska gora a Skadarské jezero. Národní park Durmitor je tvořen stejně zvaným pohořím, kaňonem řeky Tary a Morači. V této oblasti roste něco přes 1325 druhů rostlin, z nichž 122 nikde jinde na světě neroste. Národní park Biogradska gora se rozkládá ve vápencovém pohoří Bjelasica. K navštívení jsou zde smíšené lesy, subalpínské louky a ledovcové jezera. Zdejší prales patří k nejstarším v Evropě. Národní park Lovćen je ovlivňován středomořským klimatem a díky tomu je tím nejsušším národním parkem Černé Hory. Velkou část pokrývají bukové lesy, macchie, vysokohorské pastviny a krasy. Roste zde na 300 druhů rostlin. Skadarské jezero je největší sladkovodní plochou na Balkánu. Necelé dvě třetiny leží na území Černé Hory, zbytek je v Albánii. V průměru je 5 až 8 metrů hluboké, ale najdou se místa s hloubkou 40 až 60 metrů. Na svazích okolo jezera rostou teplomilné rostliny, dub cer a cypriš pravý a hnízdí tu téměř 270 druhů ptáků. V jezeře je kolem 50 ostrovů a ostrůvků. Na jednom z nich je zřícenina bývalého vězení pro neplavce.

Do Černé Hory se můžete dostat všemi obvyklými dopravními prostředky. Máte-li vlastní auto, odvahu řídit v zahraničí a chuť se dostat na místa, kam by to přes veřejnou dopravu nebylo možné, vyrazte na dovolenou ve vlastním voze. Ostatní mohou využít služby specializovaných autobusových společností, cestovat se dá i po kolejích. Nevadí-li Vám létání, tak můžete i letět.

Nejrychleji se do Černé Hory přesunete vzduchem. Horší na letecké dopravě je to, že z České republiky do Černé Hory nelétá přímá linka. To celou cestu zdá se komplikuje. Naštěstí se dá do Černé Hory dostat oklikou. Do této země se dostanete z jakéhokoliv velkého evropského letiště. Všechny lety směřují na letiště v Podgorici. Odtud je pak hračka se přepravit na místo vaší dovolené. Alternativou jsou charterové lety končící v Dubrovníku. Odtud se na vybrané místo přesunete autobusem či můžete pokračovat jinou leteckou linkou do Podgorice. Letecká doprava není zrovna levná, ale je to nejlepší alternativa, když si svou dovolenou chcete začít užívat co nejdřív.
Cesta autem je levnější alternativou k té letecké. Vězte, že ani ta není bez úskalí. Obecně je stav vozovek v Černé Hoře špatný. Výjimku tvoří hlavní tahy, ty jsou docela v dobrém stavu. Naši řidiči by si měli dát pozor ale hlavně na samotné černohorské řidiče. Ti často jezdí dosti riskantně aagresivně, bez dodržování dopravních předpisů. Kritickým jsou zejména kruhové křižovatky. U nich jako by žádná pravidla neexistovala. Při jízdě se také mnohem častěji setkáte s chodci, cyklisty a koňskými povozy. Trochu komické je, že kontroly dopravní policie jsou zde časté, ale bez efektu na zdejší motoristy.

Cesta autobusem je oproti přesunu vlastním vozidlem časově náročnější, ale pořád přijatelná. Doprava do Černé Hory autobusem nemusí být nudná, když budete mít co číst, čím se zabavit. Nejčastěji se jede autobusovou linkou z Prahy do Bělehradu a následně z Bělehradu do Podgorice. Cesta vlakem je jen pro skutečné fajnšmekry.

Černá Hora patří k nejmladším evropským státům. Její cesta k samostatnosti byla dlouhá, a jak to bývá i trnitá. Černá Hora vznikla 13. 6. 2006 jako výsledek občanského hlasování, které proběhlo necelý měsíc před tím. Samotného hlasování se účastnilo přes 86 % oprávněných voličů, z nichž více jak 55 % hlasovalo pro samostatnost.

Černá Hora se nachází v jihovýchodní Evropě. Sousedí s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Albánií a Kosovem. V Černé hoře žije kolem 663 000 obyvatel a země má rozlohu 13 812 kilometrů čtverečních. Jde o velmi hornatý stát. Nejhornatější částí země je sever a západ. Nížiny jsou především v okolí Skadarského jezera. Nejvyšší vrcholky hor přesahují nadmořskou výšku 2500 m. Nejvyšším vrcholem je Zla Kolata s výškou 2 534 m. n. m.
Hlavním a největším městem tohoto evropského státu je Podgorica. Je též ekonomickým, kulturním a vzdělávacím centrem Černé Hory. Žije v něm skoro 159 tisíc obyvatel. Druhým největším a nejlidnatějším městem je Nikšič.
Úředním jazykem Černé Hory je černohorština. Setkat se tu můžete i s albánštinou, chorvatštinou, srbštinou. Černohorština je jihoslovanský jazyk, který je obohacen o turcismy (vliv nadvlády Osmanské říše) a německé či ruské vlivy. Druhým nejrozšířenějším jazykem je srbština. Při použití jen češtiny se při dobré vůli dá domluvit a dorozumět. Někdy skutečně stačí, když člověk mluví dostatečně nahlas, pomalu a používá zřetelná gesta. Srbština pro zápis využívá cyrilici. Jen tak mimochodem, z cyrilice později vznikla azbuka. Takže orientace podle toho, co je kde napsáno se tím výrazně ztěžuje. V přímořských letoviscích se dá domluvit i anglicky a německy.

Velkou část obyvatel země tvoří Černohorci. Kromě nich mají v Černé Hoře nezanedbatelné zastoupení Srbové, Bosenci a Albánci. Obyvatelé jsou zde silně nábožensky založení. Kolem 60 % se hlásí k ortodoxní pravoslavné církvi, 4,5 % tvoří katolíci a 19 % muslimové.

Připravujeme pro vás rozsáhlou fotogalerii Černé Hory. Pokud máte zájem zde uveřejnit své fotogalerie společně s vašim jménem, neváhejte nás kontaktovat.